Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the rocket domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /var/www/practical-tips.com/wp-includes/functions.php on line 6114

Notice: Funkce _load_textdomain_just_in_time nebyla použita správným způsobem. Translation loading for the soledad domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Další informace o testování programu a hledání chyb naleznete v manuálu na stránce Ladění ve WordPressu (anglicky). (Tato zpráva se nově zobrazuje od verze 6.7.0.) in /var/www/practical-tips.com/wp-includes/functions.php on line 6114
Z čeho se skládá zemské jádro? Jednoduše vysvětleno - Practical Tips

Z čeho se skládá zemské jádro? Jednoduše vysvětleno

by Mike

Z čeho se skládá zemské jádro – z kulovitých vrstev. Uvnitř jsou těžké materiály, dále venku lehčí materiály. Existují však i jiná složení materiálů a je také zajímavé vědět, jak vědci znají jejich strukturu.

Z čeho se skládá zemské jádro

Zemské jádro má průměr asi 3480 km a skládá se ze dvou vrstev: Vnitřní jádro a vnější jádro.

  • Vnější jádro má průměr asi 2 260 kilometrů a teplotu asi 5 000 stupňů. Skládá se z 90 % z tekutého kovu, konkrétně ze železa a niklu.
  • Vnitřní jádro má průměr asi 1220 kilometrů. Má teplotu kolem 6 000 stupňů a také se skládá z 90 % ze železa a niklu, který je spíše pevný než kapalný.
  • Důvodem je tlak ostatních vrstev Země, které zatěžují vnitřní jádro a stlačují ho natolik, že se jeho materiál nemůže zkapalnit.
  • Z čeho se skládá zbývajících deset procent zemského jádra, zatím nebylo s konečnou platností určeno. Na základě výzkumu japonského výzkumného týmu však věda předpokládá, že třetím prvkem by mohl být křemík.
  • Francouzský výzkum naopak naznačuje, že třetím prvkem by mohl být kyslík.

Jak vědci poznají strukturu

Vzhledem k extrémním podmínkám není možné proniknout do nitra země. Nejhlubší vrt je dlouhý pouhých 12 kilometrů a dosahuje sotva k hranici svrchního zemského pláště. Přesto existují spolehlivé vědecké poznatky o struktuře a materiálovém složení zemského nitra.

  • Základem výzkumu jsou zemětřesení.
  • Seismografy, zařízení, která zaznamenávají zemětřesné vlny, jsou umístěny na různých místech zemského povrchu.
  • Zaznamenané vlny již dříve prošly různými vrstvami Země a nesou tak informace o těchto vrstvách.
  • Díky těmto informacím nyní víme, že Země má dvouvrstvé jádro, dvouvrstvý plášť a kůru.

Related Articles

Leave a Comment