Vysvětlení Drakeovy rovnice: Kolik mimozemských civilizací žije v Mléčné dráze?

Drakeova rovnice slouží k výpočtu, kolik mimozemských civilizací žije podle odhadů v naší galaxii, Mléčné dráze

Drakeova rovnice: Sedm proměnných pro jeden výpočet

Mléčná dráha je galaxie, ve které se nachází naše sluneční soustava, a tedy i Země. Vzhledem k její velikosti se zdá dost nepravděpodobné, že bychom byli jedinou obydlenou planetou. Drakeovu rovnici lze použít k výpočtu pravděpodobnosti, že na vzdálených světech je někdo doma.

• V Mléčné dráze se nachází více než 300 milionů světů, které mají podmínky podobné Zemi, včetně možnosti tekoucí vody. Zdá se tedy logické, že my na Zemi nejsme jedinou civilizací v galaxii.

• Drakeovu rovnici, kterou v roce 1961 sestavil Frank Drake, lze použít k výpočtu počtu zjistitelných civilizací v Mléčné dráze. Vzorec se skládá ze sedmi různých proměnných, které se při výpočtu zohledňují. Drakeova rovnice zní: N = 𝑅𝑁* . 𝑓𝑝 . 𝑛𝑒 . 𝑓𝑙 . 𝑓𝑖 . 𝑓𝑐 . 𝐿

• N znamená možný počet mimozemských civilizací v naší galaxii a tvoří výsledek po vynásobení všech proměnných.

• Proměnná 𝑅𝑁* znamená průměrnou rychlost tvorby hvězd za rok v naší galaxii. Díky Hubbleovu vesmírnému dalekohledu je tato proměnná poměrně dobře předvídatelná a pohybuje se v rozmezí 4 až 19 hmotností Slunce za rok. Hledáme pouze hvězdy, které jsou srovnatelné se svítivostí našeho Slunce. Menší hvězdy mají menší svítivost a gravitační sílu, což znamená, že například planety mohou být vystaveny velmi vysokému slapovému tření. V důsledku této vázané rotace by byla jedna polovina planety neustále obrácena ke hvězdě a horká. Druhá strana by byla vždy tmavá a studená.

• Hvězdy, které mají větší svítivost než naše Slunce, mají naopak příliš velkou magnetickou aktivitu, a tudíž silnější kosmické záření. To není zrovna příznivé pro rozvoj života.

• 𝑓𝑝 je podíl hvězd s planetárními systémy. To vyvolává otázku, kolik hvězd v Mléčné dráze je součástí planetárního systému. Podle pozorování přibližně polovina všech hvězd patří do planetárního systému – jako naše Slunce.

• Proměnná 𝑛𝑒 popisuje průměrný počet planet na hvězdu v rámci ekosféry. Ekosféra je oblast v planetárním systému, ve které nelze vyloučit život vzhledem k převládajícím fyzikálním podmínkám. Taková planeta nesmí být příliš blízko ani příliš daleko vzhledem k velikosti hvězdy. Obecně se hledají kamenné planety s mírnou teplotou, které obíhají kolem hvězd podobných Slunci – jako je naše Země.

• 𝑓𝑙 znamená podíl planet s životem. To vyvolává otázku, kolik planet v ekosféře ukrývá život. Zatím pro to neexistují žádné vědecky ověřitelné údaje, protože známe pouze jeden příklad: naši sluneční soustavu.

• Proměnná 𝑓𝑖 označuje podíl planet s inteligentním životem. Pokud se na planetě v ekosféře vyvine život, vyvstává otázka, nakolik je rozvinutý a inteligentní. I zde chybí vědecky ověřitelné údaje.

• 𝑓𝑐 je podíl planet se zájmem o mezihvězdnou komunikaci. Otázkou zde je, kolik inteligentních civilizací má zájem o komunikaci s ostatními jedinci v galaxii. Předpokládá se, že se najdou pouze ty, které mají zájem o komunikaci.

• 𝐿 znamená délku života technické civilizace, tj. té, která dokáže přijímat rádiový signál z vesmíru a vysílat signál do vesmíru, v letech. Život na planetách ohrožují vnitřní i vnější vlivy. Celé civilizace mohou být vyhlazeny dopadem komety, sopečnou erupcí, virem nebo samotnou civilizací. Život civilizace končí nejpozději tehdy, když planeta zanikne. Životnost každé planety ve sluneční soustavě je omezena – mimo jiné i pomíjivostí hvězdy.

Další život v Mléčné dráze je považován za velmi pravděpodobný

Předpokládá se, že 37 až 60 % hvězd podobných Slunci v Mléčné dráze ukrývá planetu, která nabízí mírný svět o velikosti Země pro civilizaci.

• Podle výpočtů je nám nejbližší svět pravděpodobně vzdálen 20 světelných let. Čtyři takové světy mohou být dosažitelné do vzdálenosti 33 světelných let. Pro představu: jeden světelný rok odpovídá 9,5 bilionu lidských let. To je dlouhá doba.

• Všeobecně je jiný život v naší galaxii docela pravděpodobný. To se stává ještě jasnějším, když uvážíte, že jiný život by mohl být objeven již v naší sluneční soustavě. Předpokládá se například, že podmínky pro mikrobiální život byly přítomny na raném Marsu.

• A pokud jiný život existoval i v naší sluneční soustavě, pak se nesmírně zvyšuje pravděpodobnost, že je možný i v jiných slunečních soustavách. Mnozí vědci předpokládají, že vzhledem k rozmanitosti vesmírné hmoty není biologický život náhodou, ale nevyhnutelností.

• Drakeova rovnice tak pomáhá určit, kolik potenciálního života lze venku očekávat. Jen na jednu proměnnou v rovnici je obtížné odpovědět: zda jsme my lidé jedinou technologickou civilizací na Zemi. Tuto otázku budeme moci zodpovědět teprve tehdy, až snad jednoho dne obdržíme signál z vesmíru.