Matildin efekt popisuje, jak jsou ženy systematicky ignorovány, když jsou uznávány jejich vědecké úspěchy
Matildin efekt: Definice
Ještě před několika desetiletími byla většina vědeckých úspěchů žen potlačována. Slávu a pocty, a dokonce i Nobelovu cenu získávali jejich kolegové nebo šéfové. Matilda Joslyn Gageová (1826-1898) poprvé popsala tento problém, kdy ženy (téměř) nikdy nebyly uznány za své výzkumné úspěchy, ke konci 19. století. Současný termín „Matildin efekt“ proto pro popis tohoto jevu používá křestní jméno této americké aktivistky za práva žen.
- Jak ukazuje seznam nositelů Nobelovy ceny, dosud bylo uděleno 970 Nobelových cen, ale pouze 65 z nich získaly ženy. To znamená, že podíl žen činí pouhých 6,7 % (k lednu 2024). Více než polovina žen získala Nobelovu cenu za literaturu (17) a za mír (19). Poměrně vzácné byly jejich Nobelovy ceny související s vědou za medicínu (13), chemii (8), fyziku (5) a ekonomii (3).
- Přibližně do poloviny 20. století se pro ospravedlnění častého potlačování žen ve vědě používal následující argument: ženy nejsou vzhledem ke svým intelektuálním schopnostem schopny myslet a argumentovat přísně logicky. Velmi zjednodušeně řečeno toto obvinění znamenalo, že ženy jsou prostě příliš „hloupé“ na to, aby mohly provádět vědecký výzkum.
- Muži tedy měli (údajně „přirozené“) dominantní postavení ve vědě a většina společností měla také patriarchální charakter. Například v Německu mohli muži až do roku 1977 rozhodovat o tom, zda jejich ženy smějí pracovat. Podle tehdejší verze německého občanského zákoníku muselo být zaměstnání ženy slučitelné s jejími povinnostmi manželky a matky.
- V souvislosti s emancipačním hnutím se stále více ženám konečně dostává zaslouženého uznání za jejich úspěchy ve vědě. Ženy se však často obtížně dostávají do příslušných výzkumných profesí ve vědě, které stále dominují muži.
Příklady Matildina efektu
Jedním z nejstarších příkladů Matyldina efektu je matematička Theano, která žila jako manželka Pythagora v 6. století př. n. l.. Po Pythagorově smrti údajně pokračovala v pythagorejské škole spolu se svými dvěma dcerami a napsala také vlastní spisy o matematice. Theanův podíl na dílech vydaných pouze pod jménem Pythagoras však není prokázán.
- Druhým příkladem jsou úspěchy studentky fyziky Milevy Marić (1875-1948), která byla manželkou Alberta Einsteina (1870-1955) v době jeho nejplodnějšího tvůrčího období. Jak uvádí Heidelberská univerzita, Albert Einstein v roce 1901 v jednom ze svých milostných dopisů napsal: „Jak šťastný a hrdý budu, až oba společně úspěšně dokončíme práci o relativním pohybu.“
- Zda šlo o popis jejich společné vědecké práce, nebo jen o lichotku, je sporné. V každém případě byla Mileva Marić kompetentní, pravděpodobně inspirativní partnerkou pro dialog, ale Albert Einstein se o ní nikdy nezmínil ve svých publikacích ani při udělení Nobelovy ceny. Její skutečný přínos k výsledkům Alberta Einsteina zůstává dodnes nejasný.
- Třetím příkladem je úspěšná výzkumná práce britské biochemičky Rosalindy Franklinové (1920-1958). Spolu se svým doktorandem Raymondem Goslingem objevila v roce 1953 strukturu dvojité šroubovice DNA. Aniž bychom však tyto dva badatele zmiňovali, James Watson a Francis Crick získali v roce 1962 Nobelovu cenu za článek na stejné téma.
- Plného uznání se vědecké úspěchy Rosalindy Franklinové dočkaly až o několik desetiletí později. Patří sem především použití jejího jména pro Cenu Britské královské společnosti za rozvoj žen ve vědě a technice, která byla založena v roce 2003. Cenu Rosalindy Franklinové ve výši 30 000 liber mohou samozřejmě získat pouze ženy.
- Čtvrtým příkladem je jaderná fyzička Lise Meitnerová (1878-1968), která v Berlíně společně s chemikem Otto Hahnem (1879-1968) zkoumala radioaktivitu. Lise Meitnerová poskytla první vědecké vysvětlení štěpení atomových jader. Nobelovu cenu za objev jaderného štěpení však získal až Otto Hahn v roce 1944. Lise Meitnerová se stala pacifistkou a na konstrukci atomových bomb se nepodílela.
- Jakési uznání si Lise Meitnerová za své významné výzkumné úspěchy zasloužila, se jí dostalo až o mnoho let později, např. použitím jejího jména pro „Cenu Lise Meitnerové za jadernou fyziku“ Evropské fyzikální společnosti. Od roku 2000 se ceny udělují každé dva roky až čtyřem evropským výzkumníkům v oblasti jaderné energetiky a získávají je téměř výhradně muži.
Příklady Matildina efektu
V posledních desetiletích se ženy prosazují, pokud jde o Nobelovy ceny, protože jsou stále více oceňovány jejich vědecké úspěchy. Svědčí o tom následující příklady významných vědeckých objevů učiněných ženami, z nichž většina byla oceněna společně s jejich mužskými kolegy.
- 1995 byla německé biochemičce Christiane Nüsslein-Volhardové (nar. 1942) udělena Nobelova cena za medicínu za základní výzkum genetické kontroly raného embryonálního vývoje.
- V roce 2008 byla francouzská viroložka Francoise Barré-Sinoussi (nar. 1947) oceněna Nobelovou cenou za medicínu za objev viru HI jako příčiny onemocnění AIDS.
- 2020 dvě výzkumnice genů, Američanka Jennifer A. Doudna (nar. 1964) a Francouzka Emmanuelle Charpentierová (nar. 1968), se staly prvním čistě ženským týmem, který získal Nobelovu cenu za chemii. Vynalezly genové nůžky pro cílenou modifikaci DNA.
- V roce 2023 získala maďarsko-americká biochemička Katalin Karikó (nar. 1955) Nobelovu cenu za medicínu za objev biochemických předpokladů, které umožňují výrobu účinných mRNA vakcín proti nemoci COVID-19. Katalin Karikó pracuje v Mohuči v německé společnosti BioNTech, která vyrábí zejména populární vakcíny proti koronavirům.
- Katalin Karikó a Emmanuelle Charpentierová zejména doufají, že jejich Nobelovy ceny budou motivovat co nejvíce žen k vědecké kariéře.