990
V tomto článku se dozvíte, co je to antihmota. Vysvětlíme také, jak vzniká antihmota a jakou má ve vesmíru funkci.
Co je antihmota
Antihmota je přesným opakem hmoty. Pro každou známou hmotnou částici existuje také antičástice. Například každý atom obsahuje elektrony (hmotné částice) i pozitrony (antičástice).
- Tento koncept však nelze aplikovat pouze na částice, jako jsou elektrony nebo protony. Celé atomy mají také odpovídající antiatomy.
- Například vodík se skládá z protonu a elektronu. Antihydrogen se skládá z antiprotonu a pozitronu.
- Hmotnost částic a jejich antičástic je naprosto stejná.
- Jediný rozdíl mezi částicí a antičásticí je jejich náboj. Například zatímco elektron je nabitý záporně, pozitron je nabitý kladně.
- V našem vesmíru je velké množství hmoty doprovázeno mizivě malým množstvím antihmoty.
- Antihmota může vznikat při radioaktivním rozpadu prvků. Na Zemi však může dorazit i v podobě kosmického záření.
- Antihmota se v současné době intenzivně zkoumá. Vědci doufají, že jim poskytne vodítko ke vzniku vesmíru.
Takhle to dopadá, když se srazí hmota a antihmota
Jelikož částice a antičástice mají opačné náboje, při setkání na sebe vzájemně působí.
-
- Částice se navzájem anihilují. Tento proces se nazývá anihilace.
-
- Při tomto procesu vzniká obrovské množství energie, která se bleskově vybije.
-
- Z uvolněné energie vznikají nové částice. Mohou to být hmotné částice. Je však možné i vytváření nových párů částice-antičástice.
-
- Proces anihilace se v současnosti používá v urychlovačích částic. Při tomto procesu dochází k anihilaci elektronů a pozitronů.
-
- Protože je ve vesmíru velmi málo antihmoty, není využití tohoto efektu k výrobě energie příliš perspektivní.