Jak funguje internet? Jednoduše vysvětleno to nejdůležitější

Používání internetu je v dnešní době nedílnou součástí každodenního života. Jak ale tato síť sítí vlastně funguje?

Co je to internet

• Klíčovými body pro výměnu dat, a tedy důležitou součástí internetu, jsou internetové uzly. Ty jsou rozmístěny po celém světě a vzájemně si předávají data. K jednomu internetovému uzlu je zpravidla připojeno několik, někdy i stovky poskytovatelů služeb. V rámci uzlu sítě dochází k výměně dat mezi jednotlivými poskytovateli. Měřeno množstvím přenášených dat se největší světový internetový uzel nachází ve Frankfurtu nad Mohanem, kde je rozdělen do přibližně 19 datových center.

• Provideři zase umožňují svým zákazníkům, například firmám nebo domácnostem, přístup k internetu tím, že jim poskytují vhodné připojení, například DSL nebo LTE.
• Mnoho společností provozuje vlastní sítě, tzv. intranety, které se po navázání spojení s poskytovatelem stávají součástí internetu. Zatímco soukromé osoby jsou obvykle pouze uživateli a vyvolávají informace nebo služby, mnoho společností nabízí internetové služby samo. Kromě obecného poskytování informací mezi ně patří například internetové obchody, cloudová úložiště nebo rezervační portály.

• Samotný přenos dat mezi internetovými uzly a poskytovateli probíhá po celém světě prostřednictvím optických kabelů, které umožňují vysoké přenosové rychlosti. Připojení domácností nebo firem se obvykle realizuje měděným kabelem, rádiem a stále častěji také optickými vlákny. Aby vše probíhalo hladce, používají se takzvané protokoly, které upravují způsob výměny dat.

• Rodina internetových protokolů například určuje, že data, která mají být přenesena, jsou u odesílatele rozdělena na malé pakety, které jsou pak u příjemce přeneseny a znovu sestaveny.

• Aby bylo zajištěno, že datový paket ví, odkud přichází a kam má být odeslán, je každému počítači zapojenému do komunikace přidělena jedinečná adresa, adresa IP. Ta se skládá ze čtyř bloků číslic oddělených tečkami. Protože si málokdo pamatuje IP adresy navštívených webových stránek nebo jiných služeb, existuje systém doménových jmen (DNS). Díky tomuto systému lze místo IP adres na internetu používat popisné názvy webových stránek, přesněji řečeno internetových serverů. Ty znáte jako internetové adresy, WWW adresy nebo adresy URL.

Co se stane, když vyvolám internetovou stránku?

Vyvolání webové stránky je jen jedním z nesčetných případů použití na internetu. Tento příklad však lze použít k jednoduchému vysvětlení, jak probíhá komunikace na internetu. Jedná se o základní princip fungování internetu.

• Při zadání adresy URL do prohlížeče se po stisknutí klávesy Enter odešle požadavek poskytovateli. Poskytovatel nejprve přeloží název, tj. převede název na IP adresu cílového serveru. Cílový server je server, na kterém je uložena hledaná webová stránka.
• Pro překlad názvu používá poskytovatel jeden nebo více speciálních serverů. Ty se nazývají servery DNS, protože mají pouze tento jediný úkol. Zjednodušeně řečeno, podobně jako slovník, servery DNS uchovávají adresář všech internetových stránek a odpovídajících IP adres.
• Po určení IP adresy cílového serveru je požadavek přes internetové uzly předán webovému serveru, na kterém se hledaná stránka nachází. Protože se internet rozprostírá po celém světě jako pavučina, existují také různé cesty, kterými se datové pakety mohou ubírat. Aby bylo možné najít optimální trasu, jsou všechny sítě propojeny směrovači. Směrovač přijímá datové pakety a poté rozhoduje, kam je přeposlat.
• Poté, co požadavek dosáhne svého cíle, server odpoví a vrátí obsah internetové stránky. Ty si nyní musí najít cestu do počítače, ze kterého jste požadavek odeslali. Aby to fungovalo, musí datové pakety obsahovat nejen informace o příjemci, ale také IP adresu odesílatele. Postup je stejný: Pakety s odpovědí putují ze sítě do sítě přes směrovače a nakonec se dostanou do vašeho počítače. Tam se spojí dohromady a v prohlížeči se zobrazí hledaná webová stránka.

Kdy byl WWW vynalezen?

WW se skládá z mnoha miliard webových stránek a každý den se stále rozrůstá. Jak bylo vysvětleno v minulé kapitole, WWW lze velmi snadno ovládat pomocí několika kliknutí myší. Kdo však v kterém roce WWW vynalezl?

• Nejdůležitější myšlenky pro vynález WWW s jeho uživatelsky přívětivou komunikací pochází od britského fyzika Tima Bernerse-Lee. Tomuto vědci bylo v té době kolem třiceti let a pracoval ve středisku jaderného výzkumu CERN nedaleko Ženevy ve Švýcarsku.

• Berners-Lee byl informační manažer a chtěl svým vynálezem pouze zjednodušit výměnu dat mezi velmi odlišnými počítači svých profesních kolegů. Po předběžných testech uvolnilo ředitelství CERN 30. dubna 1993 WWW pro veřejnost a za jeho používání nevybírá žádné licenční poplatky, jak informoval např. deník Frankfurter Allgemeine.
• WWW je tedy pro všechny uživatele zdarma a není vůbec starý, protože v dubnu roku 2023 oslavil své 30. narozeniny.